„I ponožky mají svá práva.“ Jak kolínská ScioŠkola učí děti odlišit pravdu od fake news

Školou se rozšířila zpráva, že se zakazují strakaté ponožky, protože prý rozptylují pozornost. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat: petice, transparenty a demonstrace za práva ponožek. Když se ukázalo, že šlo o záměrně vypuštěnou fake news, emoce byly silné, ale lekce k nezaplacení.

21. 4. 2026| Blanka Charvátová
BLOG Festival HREJ 2

Kdo dnes vstoupí do budovy, kde dřív sídlilo administrativní zázemí Tatry Kolín, ocitne se v prostředí, které má k tovární minulosti daleko. Kolínská ScioŠkola využila industriální prostor po svém: jako místo, kde se děti potkávají napříč ročníky, plánují projekty, vedou parlament a učí se orientovat ve světě i v sobě.

Koleje: Když deváťák s druhákem plánují expedici

Základním rytmem školy nejsou klasické předměty, ale rozvoj sciocílů. Ty se dobře ukazují například v kolejích. Jednou za měsíc se celá škola promíchá do skupin, ve kterých se potkávají všechny ročníky napříč školou včetně přípravky. Každá kolej má své zaměření a vlastní způsob práce: Knihomilové navštěvují knihovny a čtou knihy, povídají si o nich a pečují o ně ve školní knihovně, Kulturní objevují architekturu a památky v okolí, Superodolní vyrážejí na expedice za každého počasí a Gastrokolej pod vedením průvodkyně Lucky plánuje a připravuje společné vaření. Děti si celý den organizují samy — domlouvají program, rozdělují si úkoly, řeší nákupy i logistiku. Koleje tak nejsou doplňkem, ale způsobem, jak děti učit spolupráci, odpovědnosti a plánování. A také další nové dovednosti z různých oblastí života.

Vševěd: Svět v souvislostech, ne v šuplících

V prvním trojročí se učení odehrává ve Vševědovi — jednom předmětu, který propojuje všechny sciocíle včetně psaní, čtení, počítání, angličtiny i projektové práce. V týdnu s jarním projektem děti psaly názvy rostlin do herbáře, četly v atlase, počítaly „botanickou matematiku“, učily se anglická slovíčka jako spring nebo leaf a venku sbíraly listy a květiny, ze kterých vznikl třídní herbář. Vševěd tak drží učení pohromadě v jednom celku, ne v oddělených hodinách nebo předmětech.

Kompas: Jak najít směr k vlastní budoucnosti

Na druhém stupni mají děti několik předmětů, mezi nimi i Kompas — předmět zaměřený na sebepoznání, komunikaci a orientaci ve světě. Je to pravidelný odpolední blok, který má dětem pomoct pochopit sebe, svět kolem a své další směřování. V šesté třídě se věnují sebepoznání, svým silným a slabým stránkám, sedmáci trénují komunikaci, spolupráci a umění domluvit se a na základě toho připravují vlastní projekt pro první stupeň. Osmáci zkoumají, co je baví a nebaví, jaké profese svět nabízí, deváťáci se věnují výběru školy a přípravě na přijímačky a střední školu. Kompas má jasnou strukturu a běží jednou týdně, včetně relaxačních technik nebo třeba diskusí se zajímavými osobnostmi nejrůznějších profesí.

Lekce z ponožkového protestu: Imunita proti fake news

Ve škole se děti věnují i tématu fake news a kritickému myšlení. Jedním z nejvýraznějších momentů byla situace, kdy se po škole rozšířila zpráva, že ScioŠkola Kolín zakazuje strakaté ponožky, protože údajně rozptylují pozornost při výuce. Zpráva se mezi dětmi šířila rychle a reakce byly okamžité: vznikly transparenty s hesly jako „I ponožky mají svá práva!“, petice, argumenty, dokonce malá demonstrace. Když se později ukázalo, že jde o záměrně vypuštěnou falešnou zprávu, emoce byly silné. Právě tenhle prožitek ale měl největší dopad: uvědomění, jak snadno člověk uvěří nesmyslu, pokud ho vysloví autorita. Důvěru se podařilo rychle obnovit, ale děti od té doby reagují mnohem obezřetněji. Je to lekce, která se nedá nahradit žádnou prezentací.

K životu školy patří i kurzy, které si děti mohou samy navrhnout a často i vést. Je jich kolem deseti a nabídka se mění podle toho, co je zrovna baví a co umí předat ostatním — od drhání přes přednášky z cest až po rovnice nebo vaření podle vlastního návrhu. Když má někdo nápad a chuť ho zrealizovat, může z něj udělat kurz pro ostatní.

Škola jako společná věc (s rozpočtem v kapse)

Pátky patří mimo jiné parlamentu. Každá třída má dva zvolené zástupce, další dva jsou za pedagogický sbor a vedení školy. Předseda parlamentu se mění na každém zasedání a děti mají k dispozici padesát tisíc korun z rozpočtu, o jejichž využití rozhodují. Jedním z aktuálních témat je třeba pořízení svačinomatu. Kdo není v parlamentu, věnuje se v pátek „velebení školy“ — protože chod školy je společná věc.

ScioŠkola má své zástupce i v kolínském městském dětském parlamentu, kde se potkávají děti ze všech základních škol ve městě. I tam pracují s vlastním rozpočtem a rozhodují o jeho využití. Je na tom dobře vidět, jak přirozeně dokážou využít to, co si ve škole osvojili — diskutovat, vystoupit, obhájit návrh a dotáhnout ho do konce.

A tak když dnes vstoupíte do budovy bývalé Tatry, neuvidíte továrnu ani kancelář. Uvidíte školu, kde se děti učí řídit vlastní učení, spolupracovat, rozhodovat a hledat směr. Ne z učebnic, ale z toho, co skutečně dělají.