Dostane se dítě ze ScioŠkoly na střední? Co ukazují přijímačky

Odkud ta obava vlastně pramení

Je pochopitelná. Jednotné přijímací zkoušky (JPZ) jsou z češtiny a matematiky, píší se v devítce a jejich výsledek rozhoduje o tom, na jakou střední dítě půjde. A když slyšíte „nedáváme známky, neučíme podle klasických osnov", je logické se ptát: Dokáže se takové dítě naučit na standardizovaný test?

Odpovídáme na to nejraději čísly, protože ta se dají ověřit.

Jak naši deváťáci u přijímaček dopadli

Každý rok sepisujeme, jak se dětem z devátých tříd dařilo. Poslední dva roky vypadají takto:

• 2026: na střední se v prvním kole dostalo 166 ze 178 deváťáků, tedy 93 %. Z toho 137 dětí nastoupilo na svou první volbu. Více zde.
• 2025: v prvním kole uspělo 160 ze 167 deváťáků, tedy 96 %. Jen sedm dětí muselo do druhého kola. Více zde.

V roce 2025 jsme si nechali spočítat i to, jak si děti stály v samotném testu. V matematice dosáhly percentilu 52,6, v češtině 52 — to znamená, že si vedly o kousek líp než celostátní průměr všech, kdo zkoušku psali (včetně dětí z výběrových víceletých gymnázií).

Buďme přitom upřímní: percentil kolem 52 je mírný nadprůměr. A čísla o přijetí samy o sobě nedokazují, že jsme lepší než jiné školy — do ScioŠkol chodí děti z rodin, které se o vzdělávání aktivně zajímají, a to výsledky ovlivňuje. Co ale ta čísla ukazují spolehlivě, je tohle:

Cesta postavená na samostatnosti a vlastní motivaci k učení není v rozporu s tím uspět v testu, když je potřeba.

Dítě ze ScioŠkoly se na střední dostane.

Data z přijímaček 2025, zdroj: CERMAT (MŠMT)

Proč přijímačky bereme jako životní překážku, ne jako strašáka

Tady se dostáváme k tomu, čím se naše příprava liší. Přijímačky totiž nejsou jen o tom, kolik toho dítě umí z češtiny a matiky. Jsou hlavně o tom, jak si poradí s časovým limitem, se stresem a se strachem, že selže.

A přesně to je jeden z našich ScioCílů — tedy jedné z osmi oblastí, které u dětí místo klasických předmětů rozvíjíme: naučit se řídit vlastní učení a zvládat tlak a nejistotu. Přijímačky jsou první velká zkouška tohoto typu, kterou dítě v životě potká. My ji nechceme dítěti odklidit z cesty. Chceme, aby se přes ni naučilo přejít — protože podobných překážek ho v životě čeká víc.

Jak konkrétně příprava probíhá

Žádná magie, spíš systematická práce:

• V osmé a deváté třídě mají děti vyhrazený čas věnovaný přímo úlohám z češtiny a matematiky. Ne navíc po škole — je to součást jejich týdne.
• Neučíme jen látku, ale i testovou strategii: jak si rozvrhnout čas, kterou úlohu řešit první, jak pracovat se záznamovým archem a jak se nenechat rozhodit jednou nepovedenou otázkou.
• Vedeme dítě k tomu, aby si přípravu umělo řídit samo — stanovit si cíl, naplánovat postup, vyhodnotit, co mu jde a co ne. Tohle je dovednost, kterou pak použije u každé další zkoušky, maturitou počínaje.
• Stavíme na dvaceti letech zkušeností mateřské společnosti Scio s přípravou na přijímačky. Kde škola nemá vlastní kapacitu, přizve zkušené lektory.

Děti ze ScioŠkoly Stodůlky vám samy poví, jak se na přijímačky připravují.

„A není lepší začít s přípravou dřív, klidně od páté třídy?"

Krátká odpověď: není. A máme pro to dva důvody.

Dva roky bohatě stačí. Konkrétní znalosti a testové techniky nutné pro přijímačky se dítě zvládne naučit v osmé a deváté třídě. Prošly námi stovky dětí, které o druzích vedlejších vět slyšely poprvé v osmičce — a u přijímaček uspěly. Dril od páté třídy nepřinese lepší výsledek, jen ubere roky, které dítě mohlo strávit učením, co ho baví a posouvá.

Nevíme, jak budou přijímačky za pár let vypadat. Podmínky se mění každý rok a vede se o nich velká veřejná debata — jestli zůstanou povinné, co budou obsahovat. Dnešní páťák možná bude skládat úplně jinou zkoušku. Připravovat ho tři roky na něco, co ho nakonec nemusí čekat, nedává smysl.

A co když si dítě nakonec vybere jinou cestu než gympl?

Tady jsme možná jiní, než čekáte. Volbu střední školy vždycky dělá rodina, ne my. Naše role je poradit tak, jak bychom poradili vlastnímu dítěti, a pak dítě podpořit, ať se rozhodne jakkoli.

Co ale rodičům upřímně říkáme: v patnácti letech je většinou brzy zavírat si dveře k jedné jediné dráze. Proto dětem doporučujeme spíš takovou střední, která jim do budoucna nechá co nejvíc otevřených možností — specializovat se dá vždycky později, opačně to jde hůř. Ale je to nabídka a doporučení, ne podmínka. Když se rodina rozhodne pro jinou cestu, dítě podporujeme dál. Naše práce s ním nekončí tím, kam se přihlásí.

Časté otázky

Dostane se dítě ze ScioŠkoly na gymnázium?
Ano. Řada našich deváťáků míří na gymnázia i další maturitní obory a v prvním kole uspívá kolem 93–96 % z nich, řada z nich právě na gymnázia. To, že dítě chodilo na ScioŠkolu, není důvod, proč by se na gympl nemělo hlásit nebo nedostat.

Připravíte dítě na přijímačky, nebo si musíme platit doučování?
Příprava je součástí výuky v osmé a deváté třídě. Pokud se rodina rozhodne doučovat dítě i mimo školu, je to její volba — ale nemělo by to být podmínkou dobrého výsledku.

Neztratí dítě bez známek přehled o tom, jak na tom je?
Ne. Místo známek máme ve ScioŠkolách zpětnou vazbu a sebereflexx. Dítě průběžně poznává, co konkrétně mu jde a na čem pracovat — a přesně tohle mu u přijímaček pomáhá: ví, jak se učit, a umí odhadnout, kde přidat.

Zvládne dítě zvyklé na svobodu vůbec klasický test pod tlakem?
Právě tohle trénujeme. Práci s časovým limitem i se stresem bereme jako dovednost, kterou se dá naučit — a přijímačky jsou první příležitost si to nanečisto vyzkoušet.

Přijímačky jsou pro každé dítě první velká zkouška, která rozhoduje o tom, kudy dál. Ve ScioŠkole u ní dítě nenecháme samotné — dva roky ho vedeme k tomu, aby ji zvládlo, a čísla ukazují, že to funguje. A hlavně: nejde nám o to, aby dítě prošlo jedním testem. Jde nám o to, aby umělo přejít i všechny překážky, které přijdou po něm.

Zvažujete ScioŠkolu pro své dítě? Podívejte se, co učíme.